Slovo pro tento den: Středa 25. července

2 S 9, 1–13 ● Ez 130

David se zeptal: „Zdalipak zůstal ještě někdo ze Saulova domu? Rád bych mu kvůli Jonatánovi prokázal milosrdenství.“

[2 S 9, 1]

Král David byl na vrcholu své moci. Jeho přátelé a přívrženci se hřáli v jeho přízni, jeho odpůrci měli naopak pádný důvod k obavám. David mohl učinit téměř cokoliv, co si usmyslel. Ale on se rozhodl prokázat milosrdenství vnukovi svého úhlavního rivala Saula – kulhavému a chromému Mefíbóšetovi.

Téměř každý člověk zažívá někdy období, kdy se cítí být na vrcholu svých fyzických i tvůrčích sil. Máme pocit, že se nám všechno daří a že nám Pán Bůh žehná. Ale určitě jsme zažili také chvíle, kdy jsme se ocitli v tísni tak hluboké, že jsme ani nevěděli ke komu volat o pomoc. Co dělat? Co dělat ve chvílích, kdy máme pocit, že nám všechno jde, i v těch, kdy se nic nedaří?

Text na dnešní den nabízí odpověď. Ať jsme na tom jakkoliv, usilujme o dobré. Prokazujme dobro lidem kolem nás. Nejenom těm, kteří nám přejí, ale i těm, s nimiž nás rozděluje aktuální konflikt nebo dávná křivda. Jak pravil Pán: „Budete-li milovat jen ty, kdo milují vás, jaká vás čeká odměna? […] Což i pohané nečiní totéž? Buďte tedy dokonalí, jako je dokonalý i váš nebeský otec“ (Mt 5, 46a.47b–48).

Pane, děkujeme ti za všechny dobré dary, kterými jsi okrášlil náš život. Dej, ať se o radost, kterou z nich máme, umíme rozdělit i s ostatními. Amen

Jiří Palán