Slovo pro tento den: Středa 24. ledna

„Jakmile už jednou hospodář vstane a zavře dveře a vy zůstanete venku, začnete tlouct na dveře a volat: ,Pane, otevři námʻ, tu on vám odpoví: ,Neznám vás, odkud jste!ʻ“ [Lk 13, 25]

Kdo někdy mrzl v zimním lese a těšil se na vytopený dům, ten dobře ví, že záleží na tom, být vevnitř nebo venku. Kdo zažil utrpení, ten taky dobře ví, že je rozdíl mezi zlem a dobrem. Kdo zažil sžíravou lásku ke své ženě, nebo žena ke svému muži, ten ví, že takto neumí milovat každého. Není všechno prostě jedno.

A proto velmi záleží na tom, zda skutečně patříme Kristu. Nestačí jen dobře jednat a Krista ústy nepřijmout. Nestačí jen Krista ústy přijmout a dál páchat bezpráví. Nemůžeme být slovy u něj a ve skutečnosti být sami venku. Protože pak tam také zůstaneme, navěky.

Hospodář, Hospodin, má svůj dům – kostel, chrám; má i svou hostinu – chléb a víno; i svou rodinu – nás a naše bratry a sestry. Kdo v jeho domě a s jeho rodinou žije, ten nezůstane venku. Skutečně na ničem jiném nezáleží. Jen abychom milovali hospodáře a jeho rodinu – naše bratry a sestry. A s nimi žili ve skutečném pokoji a lásce.

Hospodine, svatý Veliteli zástupů, dej, ať jsou naše myšlenky, slova i činy ryzí, beze vší falše a zloby. Ať jednáme s tebou i bližními v otevřenosti a lásce, ať ve tvůj den zůstaneme s tebou v pokoji. Amen.

Jan Kupka