Slovo pro tento den: Středa 24. dubna

Když jsme byli poníženi, rozpomněl se na nás, jeho milosrdenství je věčné.

Ž 136, 23

[Petr řekl:] „Když nás dnes vyšetřujete pro dobrodiní, které jsme prokázali nemocnému člověku, a ptáte se, kdo ho uzdravil, vězte vy všichni i celý izraelský národ: Stalo se to ve jménu Ježíše Krista Nazaretského, kterého vy jste ukřižovali, ale Bůh ho vzkřísil z mrtvých. Mocí jeho jména stojí tento člověk před vámi zdráv.“

Sk 4, 9–10

I dnes budeme slyšet „věčné“ nářky nespokojenců, v kuchyni bude „věčně“ plný dřez nádobí a v koupelně „věčně“ plný koš špinavého prádla. Budeme muset odpovídat na „věčně“ se opakující otázky dětí, na které neznáme odpověď. Celou „věčnost“ budeme čekat u lékaře, na zacpané silnici, ve frontě před pokladnou v obchodě. Celou „věčnost“ bude trvat, než vyřídí naši žádost na úřadě. Právě to nás dnes může připravit o tu radostnou zvěst, že to, co je opravdu věčné, je Boží milosrdenství a že on proměňuje to naše „věčné“ v dočasné a konečné.

Pane Ježíši, děkujeme za tvoje vysvobození z věčného zahynutí a nové milosrdenství i pro dnešek. Amen.

Daniel Komrska (CB)