
Ukázal na své učedníky a řekl: „Hle, moje matka amoji bratři. Neboť kdo činí vůli mého Otce v nebesích, to je můj bratr, má sestra i matka.“ (Mt 12,49–50)
Rodíme se do tohoto světa a snažíme se v něm přežít. Každodenní život nám usnadňují civilizační výdobytky. Je hezké mít krásný dům, dostatek peněz, netrápit se materiálním zajištěním života. Je příjemné mít nějako formu moci, člověk má pocit, že mu do života nebude jen tak někdo zasahovat. Ale spokojenost a smysl života nalezneme pouze ve zdroji života. Peníze i vysoké postavení ve společnosti jsou součástí systému, v němž žijeme, nejsou základem žití. Protož stojíš-li, člověče, o moc království, papežství neb o jinou kterou moc ve světě, ej, milý křesťane, stuoj o tu moc, jenž jest moci synem božím bytí a tak králem v nebesích po smrti věčným a zde králem vítězným nad ďáblem a býti bratrem Pána Ježíše, jenž všecky nazývá, nestydě se, bratřími a sestrami, kteříš vůli otce plní. (Provázek třípramenný)
Máme usilovat o plnění Boží vůle a být součástí Boží rodiny. Neznamená to izolovat se od nevěřících či nechodit do práce, protože kvůli ní nemám čas na rozjímání s Bohem, ale naší prioritou by měl být vztah s Bohem, ve svém srdci a životě bychom měli udělat místo pro ty, kdo s námi sdílejí životní styl, který z tohoto vztahu vychází.
Pane, děkujeme ti za své domovy, za dobré jídlo a své blízké. Děkujeme ti za všechny bratry a sestry v Kristu, se kterými se můžeme o vše podělit. Obdař nás moudrostí při zacházení s tvými dary. Amen.
Eva Benešová