Slovo pro tento den: Středa 23. září

Volá své ovce jménem a vyvádí je. (J 10, 3b)

Pastýř, stojí-li za něco, jde za Kristem, učí svěřené ovce a znává, že o jejich spáse rozhoduje jedině Kristus (a nesmí se starat jen o ty ovce, které mají vydatnější vlnu, ale o všechny). Tak Hus popisuje první tři vlastnosti pořádného pastýře. Čtvrtá vlastnost: Pastýř ovce vyvádí z páchnoucí stáje (tj. z hříchů) na čerstvý vzduch (tj. k milosti Ducha svatého), aby se zotavily. Některé ovce však, skety, nechtí z chléva a smradu vyjíti, neboť vyženeš-li je z jednoho hříchu, vejdou v druhý. (Betlemské poselství I, kázání v úterý po svatém Duchu 2. června 1411)

Je mrzuté, že se my lidé štítíme být pastýři a chceme se nazývat pány, když udílíme almužnu ovcím, z nichž některé jsou znečištěné hnojem, jako jsou lidé znečištěni různými hříchy. Předcházet si ovce s vydatnější vlnou a ty znečištěné odbýt pro dobré svědomí nějakou formou almužny, ale neumazat se sám pastýřskou péčí – taková kritika mířila na křesťany roku 1411, ale nebyla od věci ani dávno předtím, ba ani roku 2015.

Pane, kéž bychom to dovedli líp: štítit se hříchu, ale postarat se o hříšníka. Díky, že ty to tak s námi umíš, a pomoz, ať tě následujeme. Amen.

Jan Keřkovský