Slovo pro tento den: Středa 23. února

Žalm 118,21: Ty jsi mě vyslyšel, tobě děkuji, vždyť tys mě zachránil!

Z postoje pokory a vděčnosti, který žalmista zaujímá, se můžeme učit a zkusit se na svět a jeho skutečnost, jež nás obklopuje, podívat jeho pohledem. Předkládá vyznání, že vše co máme a zároveň i naše záchrana, je pouze v Bohu. Taková interpretace není moderní, ale stále zaznívá a rezonuje už několik tisíc let. A to stojí za zamyšlení.

Modlitba:
Dobrý Bože a Otče,
cítíme, že nám můžeš dát něco, co nikde jinde nezískáme. Cítíme, někde uvnitř sebe, že nás můžeš napravit a obrátit a přivést k tomu největšímu a nejkrásnějšímu, co může člověk cítit a zažít. Jsi nám jiskrou našeho života a základnou, podle které se můžeme orientovat v společenství lidí i sami v sobě. Děkujeme.
Amen

Matouš 15,25: Žena přistoupila k Ježíši, klaněla se mu a řekla: „Pane, pomoz mi!“

Bůh k nám přistupuje různými způsoby. My k němu můžeme přistupovat skrze svou víru. Pokud se nebudeme ptát a hledat a tlouci a naslouchat, pak se o tuto možnost připravujeme. Víra přece není bláznovství nebo hloupost, ale vnímavost pro věci, které jen nemůžeme potvrdit vědeckými experimenty. A takových věcí je kolem nás spousta a přesto jim věříme a spoléháme se na ně.

____________________________________