Slovo pro tento den: Středa 23. prosince

Když s ním v těch dnech opět byl velký zástup a neměli co jíst, zavolal si učedníky a řekl jim: „Je mi líto zástupu, neboť již tři dny jsou se mnou a nemají co jíst. Když je pošlu domů hladové, zemdlí na cestě; vždyť někteří z nich jsou z daleka.“ Jeho učedníci mu odpověděli: „Odkud by kdo mohl tady na poušti vzít chléb, aby všecky nasytil?“ Zeptal se jich: „Kolik chlebů máte?“ Řekli: „Sedm.“ Nařídil tedy zástupu usednout na zem; vzal těch sedm chlebů, vzdal díky, lámal a dával svým učedníkům, aby je předkládali; oni je předložili zástupu. Měli i několik rybiček; vzdal za ně díky a nařídil, aby je také předkládali. I jedli, nasytili se a sebrali zbylých nalámaných chlebů sedm košů. Těch lidí bylo asi čtyři tisíce. Pak je propustil. (Mk 8, 1–9)

Spasitel náš podle tohoto evangelia ukázal, že jest pravý Bůh a pravý člověk. A ukázal také i pilnost svou k našemu spasení, že tři dny kázal na poušti, i milosrdenství, že řekl: „Líto jest mi zástupu.“ Dal také naučení knížatům duchovním i světským: prvé aby se tázali, kdy co chtí užitečného učiniti. Hle, dí evangelium: „Svolav učedníky své, řekl jim: Líto jest mi zástupu!“ Dejž milostivý Spasitel, aby ti, kteří jsou z daleka, tj. z velikých hříchů, již nezhynuli; a kteří ještě nepřišli k Ježíšovi, aby se navrátili a jeho chleba duchovního požívali: jeho slova i těla, jsouce tři dni s ním, tj., majíce pravou víru, naději i lásku k němu; neboť tak sednouce na zemi, tj. žádosti tělesné potlačíce, jedli by ze sedmi pecenců, tj., účastni by byli sedmi darův Ducha svatého, jichž udílí milostivý Spasitel, dávaje každému podle své vůle, aby jsa nasycen každý vyvolený, s ním v radosti na věky odpočíval. (Postila, kázání na sedmou neděli po svaté Trojici)

Pane Ježíši Kriste, slituj se nad námi jako kdysi nad zástupem, a nasyť nás svým slovem i chlebem. Amen.

Olga Mrázková