Slovo pro tento den: Středa 22. dubna

Mám i jiné ovce, které nejsou z tohoto ovčince. I ty musím přivést. Uslyší můj hlas a bude jedno stádo, jeden pastýř. (J 10, 16)

Tu skrze jeden ovčinec někteří rozumějí poslednie a plné židóv obrácenie k vieře Kristově, a jiní rozumějí plné obrácenie všech vyvolených, kteříž s Kristem konečně budú přěbývati. A tento rozum jest jistý; neb jistě tak jest, že všichni vyvolení konečně budú Kristova hlasu poslúchati, a oni budú jeden sbor, jejž Kristus nazývá ovčincem, a jeden pastýř toho sboru jest milý Kristus. A tak všech vyvolených do súdného dne jest ovčinec, jenž slove cierkev svatá rytěřujície, a po súdném dni bude ovčinec jeden, cierkev svatá již svítězilá, to jest, sbor všech svatých, jenž sú svítězili nad tělem, nad světem a nad ďáblem, a to vždy majíce jednoho pastýře, pána našeho Jezu Krista. […] A rozuměj, že vyvolený jest ten, kohož pán bóh volil jest, aby dobřě jsa živ, byl konečně spasen; ale přědvěděný slove ten, kterého jest poznal, že jsa zle živ, bude zatracen. Amen. (Postila, kázání na druhou neděli po Velikonocích)

Je to těžký článek víry, Pane Ježíši Kriste. O tom, že tvůj a náš Otec ví, kdo je vyvolený ke spáse, a tuší, kdo spásou pohrdne a mine ji. Nižádný to nevíme, jak věřil i mistr Jan, ale máme doufat a věřit, že tím dobrým směrem míříme, a totéž máme přát i ostatním. O co opravdu jde – důvěřovat ti, vyznávat tě jako dobrého pastýře a následovat tě. Zbytek je výklad. Amen.

Ondřej Ruml