Slovo pro tento den: Středa 22. července

Pověděl jim toto podobenství: „Má-li někdo z vás sto ovcí a ztratí jednu z nich, což nenechá těch devadesát devět na pustém místě a nejde za tou, která se ztratila, dokud ji nenalezne? Když ji nalezne, vezme si ji s radostí na ramena, a když přijde domů, svolá své přátele a sousedy a řekne jim: ,Radujte se se mnou, protože jsem nalezl ovci, která se mi ztratila.‘ Pravím vám, že právě tak bude v nebi větší radost nad jedním hříšníkem, který činí pokání, než nad devadesáti devíti spravedlivými, kteří pokání nepotřebují.“ (L 15, 3–7)

Tu věz, že takto mluví sv. Řehoř: […] Očitě to každý den vidíme, že častokrát ti, kteříž na sobě hříchů těžkých nevidí, nic zlého nečiní, na cestě spravedlnosti stojí, avšak k nebeské vlasti pilně nechvátají […] a často v dobrých skutcích líní bývají, že jisti jsou, že velikých hříchů se nedopustili. A také zase ti, kteří pomní, že co nehodného činili, z bolesti srdce v milování Božím se zapalují, u velikých ctnostech prospívají, všech těžkých půtek v svatém boji žádají, všecky věci světské opouštějí, povyšování se varují, […] k nebeské vlasti chvátají, a že od Boha pobloudili, to poznávají, a tak škody prvnější zisky potomními nahrazují. […] Neb i družina v boji více toho rytíře miluje, který se po ústupu vrátí a nepřítele silně tiskne neb tepe, než toho, který nikdy neustoupil, a také nikdy nic silně neučinil. (Postila, kázání na třetí neděli po svaté Trojici)

Bože, víš o každém, co učinil zlého, víš i o každém, co zanedbal dobrého. Pomoz, ať se navracíme k tvému slovu. Pomoz tě slyšet a s radostí uposlechnout. Amen.

Jaroslav Vítek