Slovo pro tento den: Středa 2. prosince

Rozjásej se, sijónská dcero, dcero jeruzalémská, propukni v hlahol! Hle, přichází k tobě tvůj král, spravedlivý a zachráněný, pokořený, jede na oslu, na oslátku, osličím mláděti. „Vy mýtím vozy z Efrajima a z Jeruzaléma koně; válečný luk bude vymýcen.“Vyhlásí pronárodům pokoj; jeho vláda bude od moře kmoři od Řeky až do dálav země. (Za 9, 9–10)

Toto evangelium vskutku se stalo na Květnou neděli, protož více náleží památce toho dne než dne dnešního. Avšak dnes je čteme, pamatujíce příchod jeho, kterýž dnes připomíná církev křesťanská, kterému říkají Čechové „advent“ po latinské řeči; neboť latinsky adventus slove příchod neb navštívení. Tu věz, že Kristovo navštívení jest troje, jakož Písmo ukazuje: Prvé v tělesnosti: tím nás navštívil, kdy se, jsa Bohem, v životě Panny Marie vtělil. Druhé navštívení Kristovo jest duchovní, jímž navštěvuje milostí svou nás; neb on dí:

Miluje-li mne kdo, řeči mé zachovává, a otec můj bude ho milovat, a k němu přijdeme. To míní Kristus, že on a otec přijdou k tomu člověku, kterýž Krista miluje a jeho řeči zachovává. Třetí navštívení Kristovo jest budoucí v soudný den, o němž sám dí v 25. kapitole svatého Ma touše: Když přijde syn člověka v slávě své a všichni andělé jeho s ním, tehdy vsedne na sto lici království svého, a shromážděni budou před něho všichni lidé. O tom také příchodu říkáme ve vyznání víry, že přijde soudit živých i mrtvých. (Postila, kázání na první neděli adventní)

Pane, prosíme, soustřeď naši mysl na tvůj příchod, ztiš nás. Amen.

Olga Mrázková