
L 7, 31‒35 ● Ez 446
Přišel Jan Křtitel, nejedl chléb a nepil víno – a říkáte: ‚Je posedlý.‘ Přišel Syn člověka, jí a pije – a říkáte: ‚Hle, milovník hodů a pitek, přítel celníků a hříšníků!‘ Ale moudrost je ospravedlněna u všech svých dětí.
[L 7, 33‒35]
Co je to ta pravá moudrost a kde je? Jak vypadá? Příklad první: Jan Křtitel. Asketa, muž oděný velbloudí srstí, žije na poušti a potravou mu jsou kobylky. Příklad druhý: Ježíš. Zve lidi ke společnému stolu, rád s nimi pije víno a vypráví. Na jedné straně člověk odpírající si potěšení života – snad v lidských očích blázen, ale hlasem Božím oslovený muž – volá k pokání, tlumočí slova „moudrosti před Bohem“. Na druhé straně Ježíš, který rostl v síle a moudrosti a už ve dvanácti letech diskutoval v chrámu o věcech svého nebeského Otce.
Život v „moudrosti před Bohem“, jak prosvítá z našich dnů, nehledí na množství, ale na kvalitu vztahů s bližními. Moudrost nám otevírá oči pro to důležité, co přináší každý den i každé setkání.
Je na nás, čím naplníme čas adventní, zda upřednostníme shon, či poklidné přípravy. Prožijme dny „Příchodu“ v radosti a důvěře v Boží zaslíbení. Moudrost je ospravedlněna u všech svých dětí. Je to cesta života, která vede k člověku a staví mezi lidmi mosty.
Pane, veď nás tak, abychom nezapomínali konat moudré věci mezi sebou, ať jsme světlem moudrosti, z níž září Ježíš Kristus. Amen
Daniela Zapletalová Grollová