Slovo pro tento den: Středa 16. září

Neboť s královstvím nebeským je to tak, jako když jeden hospodář hned ráno vyšel najmout dělníky na svou vinici. Smluvil s dělníky denár na den a poslal je na vinici. Když znovu vyšel o deváté hodině, viděl, jak jiní stojí nečinně na trhu, a řekl jim: „Jděte i vy na mou vinici, a já vám dám, co bude spravedlivé.“ (Mt 20, 1–4)

Bůh jedná podle zvyku dobrého hospodáře, jenž vstává na úsvitě dříve než jeho čeleď a později než všichni ostatní jde spat. Tak také Kristus povstal z Otce vtěliv se, dříve než všichni ostatní, neboť povstal před stvořením světa, jsa spolu s Otcem a Duchem svatým stejně věčný, za druhé vyšel na úsvitě vtěliv se a strávil veškeren svůj život v práci na vinici své. (Betlemské poselství I, kázání na neděli Devítník 8. února 1411)

Dávno před tím, než jsme přišli na tenhle svět, už se to dělo – totiž práce na Boží vinici. Slovo, jež tu bylo od počátku a stalo se tělem, se stalo Slovem naší záchrany. Hned od úsvitu (dějin) na tom hospodář pracoval, a když přišla řada na nás, nečinně postávající, dal nám pozvánku a úkol. A taky slib, co bude na konci: „Dám vám, co bude spravedlivé.“ Hus v kázání hospodářovu větu tradičně rozšířil: „Dám vám, co bude podle vašich zásluh spravedlivé.“ Ale o zásluhách v podobenství hospodář nemluvil: o těch začali až zapšklí dělníci, když se domáhali jejich uznání.

Milosrdný Bože, doufáme ve tvou spravedlnost, protože máme naději, že je plná tvého milosrdenství vůči nám, nezasloužilým. Amen.

Jan Keřkovský