Slovo pro tento den: Středa 16. dubna

Tu vstoupil satan do Jidáše, nazývaného Iškariotský, který byl z počtu Dvanácti. [L 22, 3]

Rozhodující událost Ježíšova života se odehraje o izraelských Velikonocích. Nebude to jen záchrana Božího lidu Izraele. Nyní je připravena záchrana pro všechny národy. Vedoucí představitelé Božího lidu jsou však k této zvláštní cestě Boží záchrany slepí. Ježíše, který ji přináší, se chtějí zbavit. A důvod? Bůh má přece přijít s mocí, která zlé trestá, zatímco Ježíš jako Mesiáš akcentuje stále jen Hospodinovo milosrdenství (Ž 145, 9). Podle jejich mínění je falešným Mesiášem, plete lidem hlavu, je tedy třeba ho odstranit. Ale jak, když tolik lidí za ním stojí?

Poslouží jim k tomu Jidáš Iškariotský. Jidáš, vlastně Juda, podle jednoho z praotců Božího lidu. Snad si myslel, že tak Ježíše přinutí, aby se konečně projevil jako Boží Syn, plný Boží moci. A tak Ježíše zradí a vydá ho jeho nepřátelům. To však je ďábelské zlo, nad kterým Ježíš zvítězil už na poušti. Ani teď satan nevyhraje. Hospodin je silnější. Zlo lidí i satana se nakonec promění v dobro, v záchranu všech.

Hospodine, Bože náš, jsme často jako Jidáš zklamaní Ježíšem. Víc věříme moci a trestům než lásce a odpuštění. Prosíme o tvého Ducha, abychom přijali tvou cestu záchrany. Amen.

Lubomír Kabíček