
Je lépe mít málo a bát se Hospodina, než mít velký poklad a s ním neklid. [Př 15, l6]
Oblíbený autor předělu 19. a 20. století Jack London ve svých povídkách zachycuje mimo jiné pověstnou „zlatokopeckou horečku“; píše o stovkách mladých mužů, kteří se s vidinou pohádkového zbohatnutí pouštěli do pustin Aljašky a Colorada, aby tam někteří zahynuli, jiní přišli o zdraví, nebo mezitím o rodinu, a jen nemnozí aby naplnili svůj sen. – Písmo nám nezamlčuje temné stránky majetku; při jeho získávání se člověk sice stává mimořádně výkonným a tvrdým, při jeho spravování a obhajování však sobeckým, případně lstivým a zákeřným, při jeho ztrátě pak zoufalým. – Jen nemnoho odvážných a podnikavých si uvědomuje, že „mít“ je odpovědnost a služba, dokonce velmi potřebná. V poslední době se napořád potvrzuje, že pokušení „rychlého majetku“ nedokážou odolat ani lidé vysokého společenského postavení a špičkové odbornosti. Odolali by, kdyby znali biblickou moudrost, podle níž jsme jakéhokoli majetku jenom správci, v Novém zákoně oikonomoi, ekonomové, a ti mají být věrní a rozumní (L 12, 42).
Dej nám to, Pane života, abychom se od moudrosti a rozumnosti tvého slova nevraceli ke způsobům tohoto světa. Amen.
Ludvík Klobása