Slovo pro tento den: Středa 15. ledna

I řekl Bůh: „Buďte světla na nebeské klenbě, aby oddělovala den od noci!“ […] Učinil tedy Bůh dvě veliká světla: větší světlo, aby vládlo ve dne, a menší světlo, aby vládlo v noci; učinil i hvězdy. [Gn 1, 14a. 16]

Obě nebeská světla mají za úkol nejprve oddělovat den a noc. Jedno světlo má vládnout ve dne, druhé má vládnout v noci. Podle kralického překladu mají „správu držet“ nad dnem a nad nocí. Mají to tu prostě na starosti. Jedno světlo má službu ve dne, druhé má službu v noci. Na nich bude závislé, co se na zemi děje. Je tu Slunce, a díky tomu může růst všechna ta zeleň, stvořená předchozího dne. Je tu Měsíc, a díky němu například funguje pravidelný mořský příliv a odliv.

Ale zůstaňme u toho, co se týká bezprostředně nás lidí. Jedno i druhé nebeské těleso je nám ku pomoci v našem každodenním životě. Díky nim víme, kdy den začíná a kdy končí. Když to odlehčíme: kdy je čas vstát a kdy už si můžeme jít lehnout. A my smíme vděčně pomyslet na Stvořitele, sotva ráno otevřeme oči; a právě tak s pohledem ke Stvořiteli končit den a pokojně usínat; s vědomím, že to tak zařídil náš nejmoudřejší a nejlaskavější otec.

Já v tobě naději skládám, Hospodine. Tobě důvěřuji. Ty jsi můj Bůh, ve tvých rukou jsou časové moji, ve tvých rukou je tento den i tato noc, ve tvých rukou je i moje budoucnost. Amen.

Jan Trusina