Slovo pro tento den: Středa 15. července

Já jsem Hospodin, tvůj Bůh, Bůh žárlivě milující. Stíhám vinu otců na synech do třetího i čtvrtého pokolení těch, kteří mne nenávidí, ale prokazuji milosrdenství tisícům pokolení těch, kteří mě milují a má přikázání zachovávají. (Ex 20, 5bc. 6)

Potřebí jest nám poznání Božího milosrdenství, aby líná naše mysl, bázní nejsouc poražena a milováním zlým nejsouc okojena, nebyla k modlení zpozděna, a také aby zoufáním od modlení neodpadla. Protož znamenejme nesmírnost Božího milosrdenství, proti němuž naše psota dosti jest malá. Neb poněvadž milosrdenství Boží jest vůle Boží, aby vyzdvihl bídného z jeho bídy, zjevná věc jest, že jeho milosrdenství jest jemu vnitřní a věčné, a tak nesmírné, jehož cožkolivěk v skutku ukáže, nikdy neubude. Je přece nesmírně větší než psota neb bída všeho stvoření. […] I kdož tedy, buď žid, křesťan, neb pohan, znamenaje, že Bůh jest pln milosrdenství, tak že ho mu ani můž ubyti ani přibyti, zoufal by nad tak velikou, plnou a nesmírnou studnicí milosrdenství? (Výklad modlitby Otče náš)

Bože, opětovně nám dáváš připomenout, že se skláníš k lidem a nečekaně projevuješ velikou, nezměrně velikou přízeň. Skloň se i k nám a pomoz, ať se znovu zaradujeme z tvé blízkosti. Amen.

Jaroslav Vítek