
Dobrořeč, má duše, Hospodinu! On ti odpouští všechny nepravosti, ze všech nemocí tě uzdravuje.
Ž 103, 2a. 3
Byli jsme tedy křtem spolu s ním pohřbeni ve smrt, abychom – jako Kristus byl vzkříšen z mrtvých slavnou mocí svého Otce – i my vstoupili na cestu nového života.
Ř 6, 4
Tohle ovšem není Boží výrok, který člověka chlácholí předem: Hospodin ti odpustí všechno, co provedeš, spraví všechno, co se pokazí, vytáhne tě ze všeho, kam spadneš. Tohle je vyznání člověka, který toho v životě už dost provedl, dost se mu toho pokazilo a mnohokrát spadl.
To je ostatně zkušenost nás všech: také my už jsme stačili v životě něco provést, leccos se nám pokazilo, mnohokrát jsme spadli. A často přišel trest, problémy, nevratný stav a trvalé následky. A právě do takového stavu, právě takovému člověku, právě nám zní jako zaslíbení toto slovo. A my se smíme – navzdory všem nevratným stavům – na svůj život dívat z perspektivy tohoto vyznání: Také mně Hospodin odpouští a také mne uzdravuje.
Dobrořečíme ti, Hospodine, za tvé odpuštění, za tvé uzdravení, za tvé vzkříšení. Amen.
Petr Gallus (ČCE)