Slovo pro tento den: Středa 11. června

,Kdo poznal mysl Hospodinovu a kdo se stal jeho rádcem?‘ ,Kdo mu něco dal, aby mu to on musel vrátit?‘ Vždyť z něho a skrze něho a pro něho je všecko! [Ř 11, 34–36a]

Někteří lidé si snad mohou myslet, že Bohu tak věří a tak mu slouží, že to mají u Boha dobré. Nějak speciálně dobré, lepší než jiní. Hospodin je však Bohem, který není povinen vysvětlovat nám svá rozhodnutí, nemusí se řídit podle toho, co si myslíme či po čem toužíme. Je to svrchovaný Bůh, na všechny jeho úmysly nemáme dostatečnou rozumovou kapacitu. Kdo mu něco dal, aby mu to Bůh musel odplatit? Bůh není nikomu zavázán protislužbou.

Co z toho vyplývá? Že nemáme na nic nárok? Že smysl dějů a událostí nám bude navždy skryt? Že nám není radno? – Ale vždyť spoustu věcí máme a s vděkem je užíváme. Dobrých věcí. A tu a tam nám i dochází, k čemu že se to či ono děje, a pokorně to dokážeme přijmout. Ano, můžeme si uvědomit, že svět není výsledkem našich lidských myšlenek a plánů. Svět drží pohromadě a má smysl, protože Bůh ho tak utvořil a ze své lásky ho drží stále při životě. Nemáme žádné právo chtít to u Boha mít dobré. A přece nás Bůh obdarovává mnohým dobrým.

Bože, mnozí na světě nemají k životu tolik dobrých věcí, kterých užíváme my. Je to až sžírající, proč zrovna my? Je to závazek. Prosíme, ať ho dokážeme naplnit. Amen.

Tomáš Vítek