
Přichází hodina, ano již je tu, kdy ti, kteří Boha opravdově ctí, budou ho uctívat v Duchu a v pravdě. A Otec si přeje, aby ho lidé takto ctili. [J 4, 23]
Samařská žena vede s Ježíšem rozhovor o tom, kdo má tu „správnou víru“. Které je to správné místo pro uctívání Boha. Můžeme říci, který je ten nejlepší způsob, nejvěrnější tradice, nejzbožnější život. Dnes se asi ve většině shodneme, že způsobů, jak naslouchat Božímu slovu a odpovídat na jeho volání, je mnoho. A těžko si kdokoli tady na zemi může osobovat právo rozhodovat, která zbožnost je ta opravdovější. Ať si to Pán Bůh sám přebere. Jednou posoudí tu kterou tradici a rozhodne – tak si to někteří představují. Ale Ježíš řekne: Již teď je čas, kdy ti, kdo Boha opravdově ctí, nebudou ho ctít v Jeruzalémě či na hoře Garizim či kdekoli jinde. Budou ho ctít v Duchu a v pravdě.
Ježíš přišel, aby nám to opravdové již teď umožnil. Aby naslouchání Božímu slovu a spolehnutí se na něj mělo přednost před všemi osvědčenými praktikami, zvyky, posvátnými místy, církevními tradicemi. Slyšet Ježíšova slova a uvěřit, že jsou Boží vůlí pro můj život – to je pravdivější než jakékoliv tradice.
Hospodine, buď oporou těch, kdo se tě bojí. Uzdravuj lidskou nedostatečnost. Dodej nám síly pro příští den. Amen.
Tomáš Vítek