Slovo pro tento den: Sobota 7. července

Mt 8, 18–22 ● Sv 315

Jeden zákoník přišel a řekl mu: „Mistře, budu tě následovat, kamkoli půjdeš.“ Ale Ježíš mu odpověděl: „Lišky mají doupata a ptáci hnízda, ale Syn člověka nemá, kde by hlavu složil.“

[Mt 8, 19–20]

Není to však něco, po čem přirozeně toužíme? Mít kde odpočinout, mít místo, kam se můžeme vracet, kde jsme doma? Ježíš říká: „Syn člověk nemá, kde by hlavu složil.“ A kdo ho chce následovat, bude na tom podobně.

Je život křesťana odsouzen k věčnému trmácení, k trvalému bezdomovectví? Asi ne tak, že bychom neměli, kde přenocovat. I Ježíš někde bydlel. Mohl se však v tomto světě skutečně zabydlet? Můžeme se my v tomhle světě vnitřně zabydlet? Můžeme najít místo, odkud bychom se už nemuseli nikdy hnout? Kde bychom byli navždy doma?

Kristův následovník jako by byl doma jedině na cestě. Ale to nemusí být tak špatné. Není na té cestě sám. A také ví, kam ta cesta vede. Následuje toho, který ani v hrobě hlavu nesložil.

Kriste, přišel jsi za námi do tohoto světa, abychom my mohli najít pravý domov v tvé blízkosti. Děkujeme. Amen

Daniel Matějka