Slovo pro tento den: Sobota 6. prosince

Nechť Pán dá bohatě růst vaší vzájemné lásce i lásce ke všem, tak jako i my vás milujeme, ať posílí vaše srdce, abyste byli bezúhonní a svatí před Bohem, naším Otcem, až přijde náš Pán Ježíš se všemi svými svatými. [1 Te 3, 12–13]

Apoštol věnuje zvláštní pozornost duchovnímu zrání. Máme se stávat bezúhonnými a svatými. oba výrazy jsou převzaty z obětního řádu. Obětované zvíře muselo být bez vady a poskvrny. Také křesťané mají „přinášet sami sebe jako živou, svatou, Bohu milou oběť“ (Ř 12, 1n). Apoštol naznačuje, jak tohoto dosáhnout. Především je třeba obnovovat společenství křesťanů. Apoštol nepovažuje za samozřejmé, že křesťanský sbor bude trvale společenstvím lásky a odpuštění. Cestu k srdci druhého člověka může učinit schůdnou jen Bůh. O jednotu v lásce je třeba vytrvale zápasit. Přitom nezapomínejme, že Kristova láska překračuje úzké sborové společenství, že se otevírá všem lidem. Radostné a láskyplné sborové společenství je svědectvím, kterému každý rozumí. Je současně přípravou k největší události, které jdeme vstříc: „až přijde náš Pán Ježíš se všemi svatými.“ Kdo jsou ti svatí, kteří jej při jeho příchodu budou provázet? Nejspíš myslel apoštol na ty křesťany, kteří již zemřeli a nyní jsou v blízkosti Boží. Blíží se slavné setkání církve rytěřující s ním i s nebeskou církví zvítězilou. Jaké to bude slavné setkání!

Pane, zalévej nás rosou Ducha svatého, abychom ve své víře nezakrněli. Amen.

Pavel Smetana