
Já jsem byl dřív než první den a není, kdo by z mých rukou vysvobodil. Kdo zvrátí, co já vykonám?
Iz 43, 13
On předchází všechno, všechno v něm spočívá.
Ko 1, 17
Co bylo na počátku všeho? Jak vznikl svět a na čem záleží, co bude? Pokud je za vším jen náhoda, pak mám věru z čeho mít strach. Pokud ale na začátku všeho stojí mocný a dobrotivý Bůh, který svět stvořil a udržuje svým Slovem, pak se na něj mohu spolehnout, pak se nemusím bát, „byť se převrátila země a základy hor se pohnuly v srdci moří“ (Ž 46, 3). K takové důvěře nás chce povzbudit i to dnešní slovo z Izajáše, i když na první pohled může vyznít opačně – „není, kdo by z mé ruky vysvobodil“ (kraličtí překladatelé to tady zřejmě vystihli přiměřeněji kontextu celé kapitoly – „není žádného, kdož by vytrhl z ruky mé“). My přece nejsme ti, pro které je „hrozné upadnout do ruky živého Boha“ (Žd 10, 31) – naopak, my se můžeme důvěřivě spolehnout, že nás nikdo a nic nevyrve z Ježíšovy a Otcovy ruky (J 10, 28–29).
Pane Bože, děkuji ti za tvé ujištění, že ve tvých rukou jsme v bezpečí. Amen.
Venuše Černá (ECM)