Slovo pro tento den: Sobota 5. března

A Hospodin se dal pohnout k lítosti nad zlem, o němž mluvil, že je dopustí na svůj lid. [Ex 32, 14]

Hospodin touží po našem opravdovém životě, po životě svobodném a šťastném. Po bytí, které není svázáno žádnou závislostí, žádným poklonkováním – vnějším ani vnitřním. Miluje nás a žárlí na naši svobodu. Proto je popisován v Bibli i jako ten, kde se na svůj lid hněvá, když se mu jeho děti ztrácí, nedůvěřují mu a tvoří si modly, falešné úběžníky, jimiž nechají ovládat svůj život, a přichází tak o pravou svobodu a tím i o pravou lásku.

„Bůh se hněvá“ – tuto výpověď berme jako poukaz k uspořádání světa, ve kterém se nám vždy, když si přestaneme vážit svobody a začneme se cítit bezpečněji v područí jakéhokoliv lidmi utvořeného božstva – politické ideologie, touhy kumulovat majetek, zneužívat drogy atd. –, přestane dařit dobře. Prostě o požehnání svobody rychle přijdeme. Pak pomohou jen stateční a Boží věci oddaní lidé, kteří „Boha uchlácholí“ – vyřídí nám, že chybujeme, ale že se máme ještě šanci znovu vrátit na dobrou cestu. Bez lidí, jako byl Mojžíš, bychom se motali v kruhu závislostí a zároveň bychom byli paralyzovaní strachem z těchto závislostí vystoupit, protože bychom si ani nedovedli představit, že návrat k Bohu – k řádu svobody a lásky – je ještě možný.

Hospodine, ty, který jsi, kým jsi, a stáváš se tím, kým se stáváš, promiň a pomiň všechnu mou slabost, nejistotu a strach, ve kterých od tebe utíkám a tvořím si vlastní modly, kterým sloužím. Dopomáhej mi skrze příklad svých statečných proroků nacházet odvahu se k tobě vracet. Ať se i já umím postavit mezi bloudící lidi a tvůj „hněv“ – důsledky marných a falešných lidských tužeb – a umím napomáhat nápravě. Amen.

Marek Bárta