Slovo pro tento den: Sobota 4. srpna

Mt 16, 5–12 ● Ez 178

Ježíš jim řekl: „Hleďte se mít na pozoru před kvasem saduceů a farizeů!“ Oni však u sebe uvažovali: „Nevzali jsme chleba.“

[Mt 16, 6–7]

Často se stává, že třebaže mluvíme stejnou řečí a dokonce o té samé věci, dobře si nerozumíme. K takovému nedorozumění došlo i mezi Ježíšem a apoštoly. Pán Ježíš řekl: „Hleďte se mít na pozoru před kvasem saduceů a farizeů,“ a jeho učedníky napadlo: „Nevzali jsme chleba.“

Jak si mohli takto neporozumět? Třeba tak, že učedníci mysleli na ten chléb až příliš. Nebylo by ostatně divu. Obživa byla jejich každodenní starostí. Nejhorší, co se jim mohlo stát, bylo, když po celonoční dřině tahali k ránu sítě z jezera prázdné. A nyní stáli před svým Pánem jen s prázdnou tornou… Možné však je i to, že naopak měli hlavu v oblacích. Vždyť se právě zúčastnili se svým Pánem nasycení velikých zástupů lidu. A možná si říkali, že nyní už bude život jako peříčko, jen procházka rajskou zahradou.

To jsou situace, v nichž se před svým Pánem ocitáme také my. Buďto jsme až příliš sevřeni vlastními starostmi, anebo naopak máme pocit, jak je všechno skvělé, a hned bychom chtěli Pánu Bohu za všechno děkovat. Leč obojí, úzkostný křik i radostný výskot, nám může bránit slyšet Boží hlas, protože ten bývá tichý a jemný.

Pane, ztiš nás před svou tváří, abychom uprostřed běžných radostí i starostí slyšeli také hlas tvůj. Amen

Jiří Palán