Slovo pro tento den: Sobota 30. srpna

I vzal si Bóaz Rút a stala se jeho ženou. Vešel k ní a Hospodin jí dopřál, že otěhotněla a porodila syna. Tu řekly ženy Noemi: […] „On ti vrátí smysl života, bude o tebe ve stáří pečovat. Vždyť jej porodila tvá snacha, která tě tolik miluje. Ta je pro tebe lepší než sedm synů.“ [Rt 4, 13. 15]

Jsou věci, které člověk dopředu neví. Patří mezi ně i to, zda bude obdařen dětmi. Ani v moderní době nemáme vše v moci. Dříve bylo rození dětí, zvláště synů, považováno za nejdůležitější úkol každé ženy. I tehdy ovšem lidé přihlíželi ve svých soudech o druhých na okolnosti jejich života. Proto zde sousedky blahopřejí Noemi k velkému Božímu požehnání, které se jí dostalo skrze snachu, a říkají, že Rút je víc než sedm synů. To je možná i dnes pro leckoho odvážné tvrzení. Rút však láskou a díky Boží pomoci vytrhla svou tchyni z nemilosrdného údělu ovdovělé ženy, které zemřeli oba synové. Tím naplnila naděje, které si vkládáme už do právě narozených dětí, ale které než se skutečně naplní, jsou pouhým snem.

Noemi si bere dítě na klín a tím je přijímá za své. Jméno Obéd (tj. Ctitel Hospodinův) mu dávají ženy v Bóazově domě, čímž ho přijímají do Bóazova rodu. Vyvrcholení příběhu je tak potvrzením Božího zaslíbení a milosrdenství.

Pane Bože, kéž jsme trpěliví a pokorní, když je nám dlouhý čas nějakých útrap. Prosíme o naději, abychom své boje nevzdávali. Příběh Rút buď nám v tom inspirací a povzbuzením. Amen.

Magdaléna Trgalová