Slovo pro tento den: Sobota 30. května

Když to Šimon Petr uviděl, padl Ježíšovi k nohám a řekl: „Odejdi ode mne, Pane, vždyť já jsem člověk hříšný.“ Neboť jeho i všechny, kteří s ním byli, pojal úžas nad tím lovem ryb. (L 5, 8–9)

Učinil Petr vóli Kristovu, mnoho ulovil; padl „k kolenoma“ neb k nohám Ježíšovým, řka: „Vyjdi ote mne, neb člověk hřiešný jsem.“ Jako by řekl: Nejsem hoden pro hřiechy své, aby ty se mnú na lodí byl. Tu jest naučenie každému člověku, kterýž napomínáním svým, kázáním neb učením mnoho lidí k dobrému přivede, aby padl na svoji koleně k Ježíšovi, a jemu chválu vzdal a ne sobě, pamatuje, že die Kristus, S. Luk. 17, 10: Když učiníte všecky věci, kteréž sú přikázány vám, řcěte: Sluhy nestatečné jsme! Ale tu věz, že když die Petr: „Vyjdi ote mne, pane!“ die S. Augustin, že Petr bláznivě a sprostně mluvil jest: jako by nemocný lékaři, an k němu přišel a uléčiti ho chtěl, jemu byl řekl: Vyjdi ote mne, nebť jsem nemocen. To Augustin. Ale že Petr z pokory řekl, Kristus pokorný s ním ostal; jemu chvála na věky! (Postila, kázání na pátou neděli po sv. Trojici)

Pane, nic si sice nezasloužíme, ale přesto jsme zahrnováni tvými dary. Nedej nám zpychnout, ale připomínej nám, že vše je darem, který máme vděčně přijímat. Amen.

Martin Kocanda