Slovo pro tento den: Sobota 29. prosince

1 K 3, 10–17 ● Ez 355

Dílo každého vyjde najevo. Ukáže je onen den, neboť se zjeví v ohni; a oheň vyzkouší, jaké je dílo každého člověka. Když jeho dílo vydrží, dostane odměnu. Když mu dílo shoří, utrpí škodu; sám bude sice zachráněn, ale projde ohněm.

[1 K 3, 13–15]

Věci nezůstanou skryté. Nic nebude promlčeno, soud bude, vyjde na světlo myšlení mnohých srdcí (srv. L 2, 35). Soud, o němž Pavel hovoří, odhalí celoživotní dílo každého z nás. Co z něho obstojí i na věčnosti, a co shoří jako zbytečné?

Posuzovány budou naše činy, projdeme ohněm. Jako ve zpětném zrcátku uvidíme dílo našeho života a nejeden náš čin bude pálit jako čert. Pohled na důsledky činů spálí naše jistoty a zásluhy jako suchou trávu. Přesto zmíněný soud nebude ničivý, ale očistný.

Motiv posledního soudu zdobí nejeden církevní objekt, měl být výstražným varováním a zneklidňovat věřící. Pavel svůj text však nepíše se vztyčeným prstem a nechce nás děsit. Píše jej s jistotou toho, který ví, kdo bude soudu předsedat. Z Ježíšových slov, která v bibli čteme, se dovídáme, co je v životě důležité a co nikoliv. Víme, s čím před ním obstojíme a co nemá nejmenší šanci. V neposlední řadě bychom neměli zapomínat ani na to, že ať již uděláme cokoliv, ten, který sedí na pravici Otce, je soudce milostivý a velikého slitování.

Pane, ty budeš mít poslední slovo nad naším životem. Ty jsi příznivec života a zdroj naděje. Dej, ať i my dodáváme světu naději a útěchu. Amen

Daniela Zapletalová Grollová