Slovo pro tento den: Sobota 28. června

Ale [starší syn] mu odpověděl: „Tolik let už ti sloužím a nikdy jsem neporušil žádný tvůj příkaz; a mně jsi nikdy nedal ani kůzle, abych se poveselil se svými přáteli.“ [L 15, 29]

Tohle podobenství o vztahu člověka a Boha vysvětluje, proč bylo v Ježíšově blízkosti tak dobře hříšníkům – a když říkám hříšníkům, myslím tím skutečným hříšníkům, těm, kteří to o sobě bezpečně vědí i bez povídaček kolem.

A co ti slušní, vždy poctiví, spořádaní, ti dobráci od kosti, kteří se ničeho špatného nikdy nedopustili? Jak to udělat, aby nakonec nezůstali naštvaní a zahořklí stát venku před otcovským domem, kde se ostatní s hříšníkem radují? Možná se dají od otce přemluvit, že oni mají od něj stejné dary k životu a je na nich, jak jich užívají, aby se z nich dokázali taky radovat. – Nebo se přemluvit nedají a budou těm hříšníkům závidět a urgovat u Boha jeho spravedlivost a jeho přikázání a vůbec pořádek. Pak si myslím, že není nic lepšího k doporučení než: Tak se neboj taky stát hříšníkem. Protože ta radost, která při návratu od otce přijde, ta stojí za to.

Možná jsme někdy jako ten druhý syn – pracujeme, snažíme se, a nevidíme bohatství tvých darů kolem nás. Prosíme tě, Otče, ať naši víru doprovází radost. Amen.

Tomáš Vítek