Slovo pro tento den: Sobota 28. července

2 S 10, 13 –19 ● Ez 92

David pobil koně od sedmi set aramejských vozů a čtyřicet tisíc jezdců. Zabil také Šóbaka, velitele vojska; ten na místě zemřel.

[2 S 10, 18b]

David panoval nad Izraelem jako král, který činil „dobré v očích Hospodina“. Možná však ještě více proslul jako udatný válečník. Už jako mladík porazil a zabil nebezpečného Goliáše. Davidovy válečné činy oslavoval všechen lid. Na druhou stranu to, že David prolil potoky krve, byl zřejmě důvod, proč mu Hospodin nedovolil vystavět Boží chrám (viz 1 Pa 28, 3).

Spory nebo dokonce války jsou vždy nešťastnými záležitostmi. Existují ovšem situace, kdy jsme nuceni bojovat. Nemusí přitom jít jenom o konflikty s druhými lidmi. Vést boje můžeme i proti předsudkům či pokušení. Co však dělat, když toužím po pokoji nebo jen chvilce klidu, zatímco můj život připomíná válečné pole?

I z textu na dnešní den můžeme slyšet: Jsme-li nuceni bojovat, bojujme rozhodně! Ale zároveň bedlivě zkoumejme, zda boj, který vedeme, není jen soukromou půtkou, ale zda skutečně zápasíme za Boží věc. Tak, aby každý náš zápas byl dobrým bojem víry, o němž se píše v listu Timoteovi: „Usiluj o spravedlnost, zbožnost, víru, lásku, trpělivost, mírnost. Bojuj dobrý boj víry, abys dosáhl věčného života“ (1 Tm 6, 11–12a).

Pane, dej, ať se jako rytíři Kristovi vždy odvážně a srdnatě bijeme za tvou čest a slávu tvého jména. Amen

Jiří Palán