
Proto nebuďte nerozumní, ale hleďte pochopit, co je vůle Páně. [Ef 5, 17]
Víte, v čem spočívá výhoda toho, když se některá biblická kniha vykládá postupně celá od začátku až do konce? V tom, že se dostane i na oddíly, do kterých by se člověku moc nechtělo, které nejsou často vykládány, jako třeba ten dnešní. – Copak si ale musíme nechat od apoštola takto mluvit do svého soukromí? Kdyby to zaznělo jen vytrženě z kontextu, tak by to tak mohlo vyznít: jako moralizování, jako mluvení do soukromí.
Ovšem díky tomu, že epištolu probíráme od začátku, nám snad dojde, že je to tu napsáno proto, aby na nás bylo vidět, co to znamená, že Bůh miluje tento svět, a aby se to skrze nás dostávalo i k druhým. Aby na nás byl patrný určitý životní styl, v lecčems odlišný od toho, jak to běžně chodívá. Tím, jak jednáme, vydáváme svědectví o svém Pánu. „Dávejte si pozor na to, jak žijete, a nepromarněte tento čas“ – totiž život, který vám byl vyměřen. Teď máte příležitost žít moudře, rozumně, tak hleďte pochopit, co je vůle Páně. Teď na to máte čas, jiná příležitost už nebude. Tím spíš, že „nastaly dny zlé“, což neznamená, že by musely přinášet takové zlo, jako je bída, nemoci, trápení… Jejich zloba nemusí spočívat ve vnějším útlaku, jako spíš ve svádění ke zlému, dnes stejně jako tenkrát, v prvním století. Proto je potřeba počínat si jako moudří a nebýt nerozumní, tj. nebýt jako ti, kdo nepočítají s Božím soudem.
Pomoz nám, prosíme, i našima rukama a naším srdcem spolutvořit náš svět tak, jak ty to chceš. Amen.
Anna Lavická