
Bůh má moc zahrnout vás všemi dary své milosti, abyste vždycky měli dostatek všeho, co potřebujete, a ještě vám přebývalo pro každé dobré dílo. (2 K 9, 8)
Pavlova slova o sbírce se mohou stát pomocí pro náš vztah k penězům a majetku. Je důležité, abychom se vyznali v tom, proč dáváme, nebo proč dávat nemůžeme. Abychom věděli, že jsme štědří, proč jsme štědří, a zároveň s námi nikdo nemanipuloval a nevydíral nás, že bychom měli být štědřejší, když jsme těmi křesťany.
Odvíjí se to od Boha. On má moc zahrnout nás všemi dary své milosti. Prosím, tam není, že musí ani že by měl, ale že má tu moc. Umí to. A dělá to. Dává dostatek a ještě přebývá. To tvoří jakési naše základní nastavení. Bez ohledu na to, co mají jiní a jaký je kurs koruny.
Já jsem na tom dnes tak, že mám dost. Je to tak? Nebo není? Pak se mohu nadechnout, podívat se a svobodně se rozhodnout. Spravedlivosti bohužel nemají ty matky, jež raději své dcery zdobí, aby se na jejich parádu nachytali nápadníci jako mouchy, než aby se v ctnostech zalíbily Bohu a mohly jemu sloužiti. (Betlemské poselství II, kázání na den svatého Filipa a Jakuba 1. dubna 1411)
Bože, čiň nás svobodnými před mocí peněz. Ať si nehrajeme na skromné a dáváme, když můžeme, a nedáváme, když nemůžeme. Uč nás této pravdivé pokoře. Amen.
Daniel Ženatý