Slovo pro tento den: Sobota 22. února

Moji bratří, které miluji a po nichž toužím, jste mou radostí a slávou; proto stůjte pevně v Pánu, milovaní. [Fp 4, 1]

Je zvláštní, jak vřelý vztah měl Pavel právě ke sboru ve Filipis. Proč tomu tak bylo? Na tuto otázku je těžké odpovědět. Snad tu hrála roli právě skutečnost, že to byl první sbor na evropské půdě a že v něm byli převážně křesťané z pohanů. Začátky sboru byly zcela nepatrné.

Jen několik žen, které se předtím scházely u řeky, protože tam nebyla židovská modlitebna (Sk 16, 13). A pak tu ovšem byla Lydie, bohatá obchodnice s purpurem, která Pavlovi a jeho spolupracovníkům poskytla svůj dům; tam měli modlitebnu. Nemalou úlohu jistě hrálo i zázračné vysvobození apoštolů z vězení. V každém případě mezi Pavlem a sborem vznikl zcela mimořádný vztah. Bratři a sestry ve Filipis jsou jeho radostí i slávou. Apoštol jim přeje, aby pevně stáli v Pánu. Jak je to dobré, když takový vztah mezi kazatelem a sborem vznikne i dnes!

Pane, prosíme tě, aby mezi kazateli a sbory byly i dnes vztahy lásky a důvěry. Amen.

Jiří Kabíček