Slovo pro tento den: Sobota 22. listopadu

Až přijde plnost, tehdy to, co je částečné, bude překonáno. […] A tak zůstává víra, naděje, láska – ale největší z té trojice je láska. [1 K 13, 10. 13]

Je to přísné zhodnocení: Všechen náš přítomný duchovní život je jako věk nedospělosti. Naproti tomu bude Boží království věkem dospělosti a dokonalosti. Jako částečné a předběžné bude proto překonáno proroctví, mluvení jazyky i poznání. Také to, co dnes jenom věříme, uvidíme uskutečněné, a to, co zatím v naději očekáváme, se už splní. Když tedy dnešek měříme „pod zorným úhlem věčnosti“, shledáváme, jak je zcela nemístné, když se pyšníme svým duchovním obdarováním a když se kvůli němu hašteříme. Přeme se vlastně o to, co nakonec pomine, ustane a bude překonáno (1 K 13, 8b). Jenom „láska nikdy nezanikne“ (1 K 13, 8a), a proto je i z té konečné trojice největší láska. Důraz na ni se táhne jako červená nit celým prvním Pavlovým listem do Korintu, celým Novým zákonem a vlastně celým Písmem svatým. „Je tedy láska naplněním zákona“ (Ř 13, 10).

Odpusť nám, Pane, naši krátkozrakost a malichernost. Obnovuj jednotu a lásku ve svém lidu a překonávej jeho roztříštěnost. Amen.

Bohuslav Vik