Slovo pro tento den: Sobota 20. prosince

Blahoslavený člověk, který obstojí ve zkoušce; když se osvědčí, dostane vavřín života, jejž Pán zaslíbil těm, kdo ho milují. [Jk 1, 12]

Novozákonní svědkové nezamlčovali, že věřícího člověka čeká nesnadný celoživotní zápas. Kdo vstoupí do šlépějí Ježíšových, musí se připravit na neporozumění, nepřátelství a někdy i ohrožení vlastního života. Křesťané však mohou prožít bohatý a krásný život i tehdy, jsou-li vystaveni zkouškám. Někdy je to bolestná ztráta nejbližších, jindy těžké onemocnění, posměch okolí, neúspěch v zaměstnání, nepřátelství. A jsou i těžkosti, které nedoléhají zvenčí, ale z hlubin lidské duše. To vše může člověka buď zocelit a vnitřně posílit, nebo také vnitřně rozložit a připravit o radostnou víru a důvěru v dobrotu nebeského otce.

Na začátku svého dopisu napsal apoštol téměř provokativní větu: „Mějte z toho jen radost, moji bratří, když na vás přicházejí rozličné zkoušky.“ Jak tomu rozumět? Kdyby se loď našeho života pohybovala pouze po klidné hladině, nikdo by nezjistil, zda obstojí i v bouři a zda je na plavce spolehnutí. V zápasu sílí tělo i duše.

Kdo zůstane věrný, tomu Pán slibuje korunu vítěze. Toto zaslíbení platí těm, kteří ve zkoušce obstojí a svého Pána milují vděčnou láskou. Tyto dvě podmínky spolu úzce souvisejí. Obstát ve zkoušce může jen ten, kdo svého Pána miluje; a miluje ho především ten, kdo jeho lásku poznal právě ve zkouškách.

Prosíme, Pane, abys nás ušetřil těžkých zkoušek. A dej, abychom obstáli v těch, kterým se nevyhneme. Amen.

Pavel Smetana