Ale David Pelištejci odpověděl: „Ty jdeš proti mně s mečem, kopím a oštěpem, já však jdu proti tobě ve jménu Hospodina zástupů, Boha izraelských řad, kterého jsi potupil […] A celé toto shromáždění pozná, že Hospodin nezachraňuje mečem a kopím. Vždyť boj je Hospodinův.“ [1S 17, 45.47ab]
Mladý David není příkladem naivního mírového aktivisty, který by šel s květinou proti profesionálnímu válečníkovi. I mladý David je bojovníkem, jenž přišel zastavit chvástavého Goliáše. Zlým úmyslům zlých lidí s chorobnými válečnými choutky se musí postavit i vyznavač Hospodinův. Někdy je boj nevyhnutelný. Takový je lidský svět. Ale způsob boje není stejný. Není lhostejné, jak a čím bojujeme. Není jedno, na jaké straně či pod jakými prapory. Příběh mladého Davida nás učí, že nemusíme bojovat stejnými zbraněmi jako nepřítel, zvláště když jde o zákeřné, podlé a nečestné způsoby.
Možná máme rozpaky nad ozbrojeným bojem. Nikdo z nás válku nechce a nikomu ji nepřejeme. To je dobře. Ale ani mladý David není tím, kdo by se ve válkách vyžíval, kdo by volal do boje s nevěřícími. Stále však platí, že služebník Boží je postaven do tohoto světa a k jeho poslání patří boj proti zlu a obrana slabších a utiskovaných.
Hospodine, smiluj se nad tímto světem. Všemožně posiluj ty, kdo bojují za spravedlnost, kdo jsou na straně maličkých a utiskovaných. Amen.
David Sedláček