Slovo pro tento den: Sobota 2. června

J 15, 18–20.26–27 ● Ez 371

Až přijde Přímluvce, kterého vám pošlu od Otce, Duch pravdy, jenž od Otce vychází, ten o mně vydá svědectví. Také vy vydávejte svědectví, neboť jste se mnou od začátku.

[J 15, 26–27]

Nejsme opuštěni. Ani tehdy, když se zdá, že jsme obklopeni nepochopením, že s námi nikdo nesdílí naši víru. Ani tehdy, když si na nás ostatní posměšně ukazují prstem. Ani tehdy, když svým úsilím o pravdu a poctivost sklízíme nenávist. Nejsme opuštěni. Ježíšův osobní příběh v našem světě sice skončil, když odešel k Otci. Avšak on nezanechal své učedníky opuštěné. Seslal jim od Otce Utěšitele a Přímluvce, Ducha pravdy. Po zázraku Velikonoc nastal zázrak Letnic.

Duch Kristův přináší svým učedníkům potěšení v bolestech, posilu v slabosti, zastání u Boha. Přimlouvá se nevýslovným lkáním za každého, kdo chce na Kristově oběti založit svůj život. Duch svatý však není jen jako náplast na rozbolavělou duši. Někdy je jeho vanutí jako lehký vánek, který hladí po tváři toho, kdo potřebuje povzbudit. Jindy je jako prudký vítr, který uvádí do pohybu všechno zkostnatělé a ustrnulé. Zahání strach, burcuje z letargie a otvírá ústa svých věrných ke svědectví. Proto nemlčme ani my.

Duchu svatý, náš Přímluvce a Utěšiteli, děkujeme ti, že se nás zastáváš. Snímej z nás obavy z mínění našeho okolí. Otvírej nám ústa ke svědectví o pravdě, která je v Kristu. Amen

Tabita Landová