Slovo pro tento den: Sobota 19. září

Když vyšel kolem páté hodiny odpoledne, našel tam další, jak tam stojí, a řekl jim: „Co tu stojíte celý den nečinně?“ Odpovědí mu: „Nikdo nás nenajal.“ On jim řekne: „Jděte i vy na mou vinici.“ (Mt 20, 6–7)

Věhlasný kazatel Jan Zlatoústý to kdysi viděl takto: „Co tu stojíte celý den nečinně?“ znamená, že někteří lidé se zříkají hříchů a konají dobré skutky a to jsou dělníci, jiní bez rozmyslu hřeší, to jsou mrtví, a třetí jsou, kdo nekonají ani dobro, ani zlo – a to jsou zahálčiví. Ale abychom práci na vinici Páně nepojali jen jako zachmuřeně vážnou a tíživou povinnost, poslyšte, co k tomu Hus ještě dodává: mluví o zálibách, které napomáhají ke spáse, jako žertování a časté hry nikoli pro peníze, například v kostky a v šachy. Ty, kdož se jim stále věnují, nemohu zprostiti obvinění z hříchu, leda že by někdo hrál s tím úmyslem, aby, jsa přetížen poradami a jinými pracemi, své síly poněkud osvěžil. Ten by nehřešil, dělal-li by to za tím účelem, aby se posilnil. (Betlemské poselství I, kázání na neděli Devítník 8. února 1411)

Nevím, jestli bychom se dokázali bez potíží zařadit na Zlatoústého škále dělník – mrtvý – zahálčivý. Tuším však, že jsme zpravidla přetíženi poradami a jinými pracemi. Tak se neostýchejte nějak ušlechtile odreagovat (kdyby vám to vytýkali, řekněte, že vám to dovolil Hus) a pak se zase přiřaďte k dělníkům Božím.

Milý Bože, díky za to, že život není jen zachmuřeně vážný. Díky za úsměvy, za zábavu, za oddych. Amen.

Jan Keřkovský