Slovo pro tento den: Sobota 19. července

Mnohomluvnost nezůstává bez přestoupení, kdežto kdo krotí své rty, je prozíravý. [Př 10, 19]

Máte tady modlitbu. Pokud bychom jí měli někoho od základu učit: Jsou pro ni vzory? Jakého adresáta musí předpokládat? Čeho všeho se může týkat? S kterým Přímluvcem může počítat? Jak má být častá? Jenom za zavřenými dveřmi pokojíka, nebo i společná? Záleží řitom na výběru slov (pro Boha to nejlepší), nebo ne? Tichá beze slov, nebo vždycky artikulovaná? Ať je dětsky upřímná a není upovídaná! A máte tady kázání. Jaké? V každém svém bodě biblicky podložené, nebo bezprostředně zacílené na oslovení příchozího? Vzdělanecké, nebo spíše prosté? Strukturované, nebo raději dobře zapamatovatelné? Řečnicky podané, nebo střízlivě pronesené? A jak dlouhé? Dvacetiminutové, třičtvrtěhodinové, nebo delší? Mnohomluvnost nemá ani v kázání zaslíbení.

A máte tady obyčejné setkání a rozhovor. Se známou jste se dlouho neviděli a potřebujete si mnoho věcí sdělit. Můžete jednoduše uplatnit všechno, co víte, informovat v nejširším slova smyslu. Ale můžete (a máte raději) dovolit, aby Pán Bůh postavil stráž ústům vašim (Ž 141, 3), a neříci leccos, co by působilo rozkladně. A to bude lepší.

Děkujeme ti, Pane Bože, že nás učíš stále užívat dar řeči a tak bráníš, aby se tímto způsobem šířilo zlo. Amen.

Ludvík Klobása