Slovo pro tento den: Sobota 18. července

Hleďte, jak velikou lásku nám Otec daroval: byli jsme nazváni dětmi Božími, a jsme jimi. Proto jsme světu cizí, že nepoznal Boha. Milovaní, nyní jsme děti Boží; a ještě nevyšlo najevo, co budeme! Víme však, až se zjeví, že mu budeme podobni, protože ho spatříme takového, jaký jest. (1 J 3, 1–2)

Přikázáními spasitelnými a Božím ustanovením naučeni smíme říci i zpívati: Otče náš, jenž jsi v nebesích! Věru převeliké povýšení a převeliký užitek, že tak jsme synové Boží. Protož dí svatý Pavel: Nevzali jste ducha služby opět v bázni, ale vzali jste ducha vyvolení synův, v němž voláme: Otče, otče (Ř 8, 15). A ihned k našemu užitku dále dí: Poněvadž synové, tehdy i dědici (v. 17). A této veliké milosti divě se svatý Jan, dí: Vizte, kterakou lásku dal nám otec, abychom synové Boží sluli i byli (1 J 3, 1). A že toho velikého urození užitek ještě zde v světě skryt jest, protož ihned dí dál: Nejmilejší, nyní synové Boží jsme, a ještě neukázalo se, co budeme. Víme, že když se ukáže, podobni k němu budeme; neb uzříme ho, jakož jest (v. 2). (Výklad modlitby Otče náš)

Bože, modlíme se za lidi, kteří se ti odcizili. Modlíme se za ty, kdo si nesnadno a těžce hledají cestu životem. Vycházej jim vstříc a dotkni se jejich srdcí, uchop je za ruku, dopřej pozvednout hlavu a spatřit odlesk tvé slávy. Amen.

Jaroslav Vítek