Slovo pro tento den: Sobota 17. listopadu

1 S 3, 1–18 ● Sv 189

A Hospodin přišel, stanul a zavolal jako předtím: „Samueli, Samueli!“ Samuel odpověděl: „Mluv, tvůj služebník slyší.“

[1 S 3, 10]

Jak tehdy Samuel uslyšel poprvé Boží hlas? Ušima, ve snu, ve svém srdci? Nevíme. Není to podstatné. Důležitější je, že si mladý Samuel nechal poradit od Élího a na Boží zavolání odpověděl: „Mluv, Hospodine, tvůj služebník slyší.“

Pán Bůh k nám mluví. Z Písma se učíme rozumět jeho vůli. Ale pak má každý z nás také svůj nezastupitelný úkol, je k něčemu povolán. A to už ze slov, která platí pro všechny, nevyčteme. Jak to poznat?

Chceme také na Boží oslovení odpovědět. Dá se to naučit? Na to žádná škola není. A přece už od velké zkušenosti, kterou s Hospodinem udělal prorok Elijáš na hoře Chorébu (1 Kr 19) víme, že Bůh se zjevuje v „hlasu ticha“. Abychom slyšeli Boží hlas, musíme se umět ztišit.

Naše modlitba, s níž také otvíráme Písma, začínáme i končíme den, není a nemusí být mluvní cvičení, ale spíše povšimnutí si Boží přítomnosti, které se můžeme s důvěrou otevřít. V tichu a očekávání.

Pane, otevři naše oči pro své skutky a naše uši pro svá slova. Nauč nás modlit se. Dej nám poznat svou vůli. Amen

Karel Šimr