Slovo pro tento den: Sobota 15. listopadu

Ten, kdo si myslí, že stojí, ať si dá pozor, aby nepadl. [1 K 10, 12]

Izraelský lid putoval do zaslíbené země a křesťanská církev míří do Božího království. Přechod Rudého moře je tu předobrazem křtu, pití vody ze skály a jedení many předobrazem večeře Páně. Tyto vzácné dary dávají Božímu lidu zřetelné rysy. Ujišťují nás o spáse, posilují nás v našich zápasech, a proto si jich vážíme. Ale přesto musíme dávat pozor na cestu. Izrael na poušti nejednou selhal. Jak obstojíme v pokušeních my? I my jsme ohroženi.

Slepě plout s proudem nemůžeme. Apoštol varuje: Některé věci běžné v okolí dělat nesmíte, jinak byste zrazovali Krista. V 1. století to byla účast na pohanských obětních hostinách. Dnes musíme skryté pohanství rozpoznávat, protože není hned patrné. Rodiče před ním musí chránit své děti a dospělí si musí při vzájemných setkáních vyjasňovat, co našemu duchovnímu životu škodí, co jej otravuje a čemu se musíme vyhýbat.

Někdy jsme si ve víře jistí a jindy rozkolísaní. Pane Ježíši, buď naším pastýřem a prováděj nás všemi úskalími. Amen.

Bohuslav Vik