
L 1, 57–80 ● Sv 239
Alžbětě se naplnil čas a přišla její hodina: narodil se jí syn. […] Jeho otec Zachariáš byl naplněn Duchem svatým a takto prorocky promluvil: „[…] A ty, synu, budeš nazván prorokem Nejvyššího, neboť půjdeš před Pánem, abys mu připravil cestu a dal jeho lidu poznat spásu v odpuštění hříchů.“
[L 1, 57.67.76–77]
Církevní tradice dnes připomíná narození Jana Křtitele – podle Lukášova evangelia je Jan starší než Pán Ježíš o pět měsíců a kousek, takže pokud slavíme Vánoce v prosinci, vychází nám jeho narozeniny na červenec.
Také Janovo působení předchází časově vystoupení Ježíšovo – evangelia svědčí o Janově díle jako o přípravné práci pro příchod Ježíše Krista. Janovým posláním je připravit cestu Páně.
Přivést Boží lid k nápravě všelijak pokřiveného a převráceného života a k návratu k Hospodinu. K zamyšlení nad dosavadním životem a k opuštění starých cest – vlastních cest podle lidské vůle – a k vykročení novou cestou, cestou, kterou nás chce vést Bůh.
Tím, co otevírá možnost zbavení se zátěže vin a zacyklení v hříchu a zároveň možnost nového začátku, je Boží odpuštění v Ježíši Kristu.
Jako dnešní sobotní den uzavírá tento týden a otevírá výhled do nové neděle, tak Janova zvěst dovršuje svědectví generací Božích proroků a dochází naplnění v Kristově smrti a slavném nedělním vzkříšení.
Pane Bože, děkujeme, žes nám dal poznat svou spásu v Ježíši Kristu. Amen
David Najbrt