Slovo pro tento den: Sobota 13. října

Mt 15,1–9 ● Ez D 631

Tehdy přišli k Ježíšovi z Jeruzaléma farizeové a zákoníci a řekli: „Proč tvoji učedníci porušují tradici otců? Vždyť si před jídlem neomývají ruce!“ On jim odpověděl: „A proč vy přestupujete přikázání Boží kvůli své tradici?“

[Mt 15,1–3]

Ježíš si uchovává určitou nezávislost na židovských zvyklostech doby. Neodsuzuje tradici jako takovou. Vyrostl v ní. Nepřichází zákon a proroky zrušit, ale naplnit. Pečlivě si všímá obsahu (viz např. Kázání na hoře) i formy. Určitou formu to tradované mít musí, zároveň s tím však přichází pokušení formalismu.

Farizeové byli přesvědčeni, že nerozlučnou součástí Zákona je i ústní podání. Zákoníci střežili židovské tradice a uchovávali odkaz otců. Farizeové i zákoníci mohli k formalismu – ke slovíčkaření nebo dodržování tradice bez ohledu na druhého, na situaci – snadno sklouznout.

I nám formalismus, ba pokrytectví hrozí, pokud nám unikne základní smysl tradovaného poselství. Odvoláváme se na ‚tradici starších‘, aniž bychom zkoumali, zda je v souladu s tím, jak biblickému poselství rozumíme. V době svého vzniku možná byla dobrá. Narážím konkrétně na nářky, které se ozývají ve větách: ,Tady se to vždycky takhle dělalo.‘ ‚Za toho a toho kazatele se to zavedlo a dycinky to tak bude,‘. Mám úctu k našim předkům a předchůdcům. Mám ale především úctu k Bohu a tím k biblickému poselství – slovu, které se stává Božím a stojí za a nad tradicí.

Pane, má-li být naše víra životaschopná, uč nás rozlišit, co je důležité a co ne a tak to i předávat. Pomáhej nám svým Duchem, když chceme poctivě vyjádřit tvé poselství každému člověku. Amen

Markéta Slámová