Slovo pro tento den: Sobota 12. prosince

„Zde je můj služebník, jehož podepírám, můj vyvolený, v němž jsem našel zalíbení. Vložil jsem na něho svého ducha, aby vyhlásil soud pronárodům. Nekřičí a hlas nepozvedá, nedává se slyšet na ulici. Nalomenou třtinu nedolomí, nezhasí knot doutnající. Soud vyhlásí podle pravdy. Neochabne, nezlomí se, dokud na zemi soud nevykoná. I ostrovy čekají na jeho zákon.“ (Iz 42, 1–4)

Tu věz, že kázáním slova Božího rozum se osvěcuje, po druhé žádost se spravuje, zlá žádost se uhašuje, zatvrzelost v zlobě se ruší, hřích se zapuzuje, a Boží milost se v člověku plodí. Z toho věz, že kdož z těch šesti prospěchův, slyše slovo Boží, nižádného na sobě necítí, ten má znamení, že slova Božího poslouchá neužitečně. O blahoslavení duchem chudí, k nimž jest poslán Spasitel, aby jim kázal! Jakož sám dí skrze Izajáše: „Abych zvěstoval tichým, poslal mne, abych léčil zkroušené, a abych kázal léto milostivé pánu.“ (Postila, kázání na třetí neděli adventní)

Bože, děkujeme ti za dar slova. Z něho čerpáme posilu a naději. Prosíme, ať čteme Písmo s užitkem a je nám ku prospěchu. Amen.

Olga Mrázková