
Avšak mne Bůh ze spárů podsvětí vykoupí, on mě přijme!
Ž 49, 16
Jak ubohý jsem to člověk! Kdo mě vysvobodí z tohoto těla smrti?
Jedině Bohu buď dík skrze Ježíše Krista, Pána našeho!
Ř 7, 24–25a
Zpěváka žalmů tiskne výsměch boháčů, kteří si mohou dovolit všechno; a tak si zpívá. Jeho zpěv přináší poučení. Odhaluje cenovou politiku samotného Tvůrce. Pro něj má lidský život takovou hodnotu, že všechna lidská bohatství nestačí pro vyplacení od smrti. „Nikdo nevykoupí ani bratra, není schopen vyplatit Bohu sám sebe...“ (Ž 49, 8nn). Žalmista si je jist, že jej Bůh vykoupí. Jistota spasení lidského života je v Bohu. To Bůh je jistotou, protože posílá jako vykupitele svého Syna. – Nemůžeme se naparovat a opírat se o své zásluhy či nějaké učení. V ničem pozemském není naše jistota, je mimo nás – v živém Bohu. Vyznávejme:
Pane Ježíši Kriste, mým jediným potěšením v životě i v smrti je to, že nejsem sám svůj, nýbrž že jsem tvůj, můj věrný spasiteli! Amen.
Daniel Kvasnička (CB)