Slovo pro tento den: Sobota 12. května

Dt 32, 44–47 ● Ez 419

Upněte své srdce ke všem slovům, která vám dnes dosvědčuji. Přikážete svým synům, aby bedlivě dodržovali všechna slova tohoto zákona. Pro vás není to slovo prázdné, ono je váš život. Pro toto slovo budete dlouho žít v zemi, do níž přejdete přes Jordán, abyste ji obsadili.

[Dt 32, 46–47]

Přiložit své srdce ke slovům Mojžíšova svědectví, mít tato slova blízko svému srdci, tak aby jimi bylo srdce, tedy zdroj našeho rozhodování ovlivňováno, to je Mojžíšova závěrečná výzva. Pak ještě udělí požehnání a vystoupí na horu Nebó, aby tam zemřel.

Je to slovo života a dlouhověkosti v zemi zaslíbené. Vzít si je k srdci znamená jeho zvnitřnění. To slovo nezůstane jen napsané v bibli, kterou máme založenou někde v knihovně, ale vstoupí do našeho života a bude v něm působit jako stálý vliv. Ožije v našem životě a stane se jeho součástí natolik, že bude utvářet celý náš život, vždyť „ono je váš život“.

Slovo je zde představeno jako prostor, který není prázdný, ale naplněný naším životem. Žijeme v tomto slovu podobně, jako žijeme v nějakém domě. A toto slovo dává našemu životu rozměr a podobu, ale také trvalost a kvalitu. V něm máme podíl na Hospodinově zaslíbení, na budoucnosti, kterou nám daroval.

Hospodine, prosím, pomoz nám, abychom se zabydlovali v tvém slovu a nechávali jím určovat naše životy. Amen

Lukáš Klíma