Slovo pro tento den: Sobota 12. dubna

Pravím vám: Každý, kdo se ke mně přizná před lidmi, k tomu se i Syn člověka přizná před Božími anděly. Kdo mě však před lidmi zapře, bude zapřen před Božími anděly. [L 12, 8–9]

Nebojte se. Nebojte se přiznat se ke své víře, k Ježíši Kristu. Nebát se, to není úplně jednoduché. Nebát se, to znamená spoléhat se na něco nebo na někoho silnějšího, než jsem sama. Spoléhat se a důvěřovat. Spoléhat se na Boha, důvěřovat Bohu. Vždyť v Boží péči jsou i vrabci, co teprve my!

Důvěra, spolehnutí se – to ale musím vědět, že ten druhý mne nezklame, že se o něj mohu opřít. Bůh nám říká, že u něj máme místo, že se můžeme spolehnout. A pokud se nebojíme, spolehneme se a přiznáme se k němu, pak se i on přizná k nám. Nenechá nás samotné, bude blízko, vždy když to budeme potřebovat.

Nemusíme si tak dělat starosti ani o to, jak nejlépe se k Ježíši přiznat, jak nejlépe svědčit, hovořit a obhajovat to, čemu věříme. Nemusíme se bát, že nám tváří v tvář těžkostem dojdou slova a dech. Bůh slibuje svou pomoc i tady. On sám nám ta správná slova dá. Už se nemusíme spoléhat jen na svou vlastní moudrost, ale na toho, kdo je nám i v takové chvíli blízko a komu na nás záleží.

Pane, děkujeme ti za to, že se nemusíme bát. Děkujeme, že jsi blízko, že jsi připraven nám pomoci, když to budeme potřebovat, že na nás nezapomínáš a dáváš nám sílu. Amen.

Dagmar Hrubantová