
Jeden z nich, Kaifáš, velekněz toho roku, jim řekl: „Vy ničemu nerozumíte; nechápete, že je pro vás lépe, aby jeden člověk zemřel za lid, než aby zahynul celý národ.“ [J 11, 49–50]
Pokud Kaifáš za celé své funkční období neřekl nic dalšího, tak tato věta by stačila za všechna jeho další slova. A pokud Kaifáš nebyl dobrým veleknězem, pastýřem svého lidu, tak jistě by byl aspoň schopným politikem. Tedy přeborníkem v intrikaření a pragmatismu; skvělým technologem moci. To jistě Kaifáš uměl. K tomu nemusel být ani dobrým knězem.
Jestli pak Kaifáš porozuměl tomu, co vůbec řekl? Šlo mu o národ a jeho přežití. Myslím, že mu to můžeme klidně věřit. Jenomže jakou službu prokazuje svému národu. Domnívá se, že je možno zachránit národ vědomým zločinem, vykonstruovanou lží! Má taková služba budoucnost? Nemá! Bůh postavil ve svém Synu takovému jednání účet. Soud nad světem Kaifášů byl vykonán. Prolitá krev nevinného Beránka ulpěla na jejich rukou a volá do nebe.
I biblická postava Kaifáše je vhodným mementem pro současného čtenáře. Ani menším zlem se nedá bojovat proti většímu zlu. Zlo a zločin zůstávají pořád zločinem. Tak rozhodl výrok Božího soudu. To platí pro každý národ i pro každou generaci. Platí to i pro náš národ.
Pane, dopomoz nám k právu. Nechť my, kdo vzýváme tvé jméno, stojíme na straně tvé pravdy a spravedlnosti. Amen.
David Sedláček