
Mt 7, 7–1 ● Ez 548
Proste, a bude vám dáno; hledejte, a naleznete; tlučte, a bude vám otevřeno.
[Mt 7, 7]
Jsou časy, kdy se člověk těší celý rok na pomeranč a ani neví, zda ho bude mít. Jsou časy, kdy je jídlo samozřejmost, a člověk by tedy chtěl navrch nějaké vzrušení. Ale nikdy to není tak, že by se člověk na věci upřímně těšil a zároveň je brzo potom dostal. Nedostatek vyvolává radost z všedních věcí, kterých pak člověk dostane málo. Dostatek ale zase působí, že člověka věci netěší.
Řešení v dnešním čtení předkládá Ježíš. Chybí ti něco? Tak netrucuj. Modli se za to. Pokud o to ,něco‘ ve skutečnosti tolik nestojíš, tak se za to brzo přestaneš modlit. V modlitbě pochopíš, že ti o to zas tolik nejde. Pokud o něco opravdu stojíš, přece se za to budeš modlit stále. Za co se modlíš, o tom Bůh ví: To je ta tvoje věc, to je to, co tolik chceš. Tím, za co prosíme, určujeme měr svého života. O to se teď budeme snažit. Sami se toho nedomůžeme. Ale chystáme se na to, co chceme, protože to nám Bůh dá.
Člověk dovede ocenit jen to, zač má komu děkovat. Kdo se modlí, má větší šanci si všimnout, že se jeho přání plní. Kdo se nemodlí, řekne si: No tak je to o něco lepší, ale pořád ne takové, jaké bych si opravdu přál. Ale kdo se modlí, řekne si: Bůh mě vyslyšel a věci se lepší. A je důvod doufat, že budou ještě lepší.
Hospodine, hospodáři světa, dej nám tohoto roku příznivé počasí a dostatek úrody, požehnej práci všech, kteří pracují na polích. Amen
Tomáš Pavelka