
Země, země, země! Slyš slovo Hospodinovo.
Jr 22, 29
Nechť ve vás přebývá slovo Kristovo v celém svém bohatství: se vší moudrostí se navzájem učte a napomínejte a s vděčností v srdci oslavujte Boha žalmy, chválami a zpěvem, jak vám dává Duch.
Ko 3, 16
Rádi slyšíme Hospodinovo slovo, když hladí duši a povzbuzuje nás. Ale Hospodinovo slovo může být také slovem, které leze pod kůži, provokuje, soudí. Jsme ochotni je slyšet a pokorně přijmout?
Náš text stojí uprostřed zvěsti, která nahání hrůzu. Osmnáctiletému králi se zde oznamuje konec jeho tříměsíční kariéry a babylonské zajetí. Slovo Hospodinovo zde není hladící rukou, ale je „jako oheň, jako kladivo tříštící skálu“, jak čteme přesně o kapitolu dále (Jr 23, 29). Trojí zvolání „země, země země“ nenechává na pochybách, jak urgentní je to výzva pro všechny – naslouchat Hospodinu. Byla urgentní v roce 598 před Kristem, je urgentní i dnes.
Hospodine, dej, abych věděl, co dnes mohu udělat pro to, abych dobře slyšel právě a především tvé slovo, v celém jeho bohatství je zachoval ve svém srdci – a byl mu poslušný. Amen.
Martin Piętak (SCEAV)